Petr Kouba

Charakteristika

Počtem zápasů i uměním se řadí mezi desítku nejlepších strážců branky v české reprezentační historii. Vynikal jistotou v tlumení prudkých míčů a postřehem. Talent podědil po otci Pavlovi, který se proslavil především v brance Dukly Praha. V reprezentační bráně navazoval na Luďka Mikloška a Jana Stejskala, poté se střídal s Pavlem Srníčkem. Pro Euro 96 v Anglii si vydobyl post jedničky, chytil penaltu proti týmu Francie v semifinále šampionátu a pomohl na cestě do finále. Tam inkasoval v prodloužení nešťastný "zlatý gól" od německého kanonýra Olivera Bierhoffa. Po turnaji byl zařazen do desítky nejlepších světových gólmanů pro rok 1996. Je vicemistrem Evropy a pětinásobným mistrem ligy se Spartou, do které přestoupil z Bohemky. V roce 1996 odešel do španělské La Coruni, kde však za tři roky příliš příležitostí bohužel nedostal. Štěstí nenašel ani v německém Kaiserslauternu, kde byl na ročním hostování. Po návratu do České republiky našel místo v brance Viktorie Žižkov a poté přestoupil do Jablonce. V roce 1998 ho povolal trenér Chovanec k neoficiální reprezentanční rozlučce pro zápas s Anglií ve slavném Wembley. V roce 2002 se vrátil domů, do Sparty, kde nyní působí jako trenér brankářů u rezervního týmu. Veliký oblíbenec letenských fanoušků se může pochlubit titulem "Fotbalista roku 1993".